Základy ošetřování včelstev pro včelaře

Léčení včelstev a předepsaná veterinární opatření

Upozornění: při nedodržení těchto předpisů se všichni včelaři vystavují trestnímu postihu "všeobecného ohrožení" při nákazové situaci u včel. Včely budou likvidovány s následnou pokutou a úhradou nákladů a tím spojených.

VŠEOBECNĚ

1. ČSV, o.s. platí základní léčení a vyšetření včelstev. Druhotné zaléčení si včelaři platí sami.

2. Na změny a vydané pokyny k léčení a jiné akce v průběhu roku upozorňuje včelařský důvěrník.

3. Jakékoliv potíže konzultujeme s včelařským důvěrníkem nebo přímo na členských schůzích ČSV, o.s.

4. V rámci včelařského řízení by měl každý včelař, při včelařské kontrole, na požádání umožnit přístup na včelnici.

5. Vždy dodržujeme základní hygienická opatření a chráníme si své zdraví při práci na včelnici.

PODZIM

Provádíme fumigaci přípravkem VARIDOL FUM a AER.

Postup

1. Na jednom z konců pásku uděláme 1 cm od horního okraje dírku uprostřed a provlékneme zavěšovací hřebík nebo jiný přípravek.

2. Nakapeme na pásek příslušné množství kapek odpovídající počtu obsazených nástavků (2 kapky/1 nástavek).

3. Z nástavku odebereme 1 plást těsně za obsedlým plástem a vytvoříme tak mezeru pro vložení pásku. Do podmetu vložíme papírovou, plastovou nebo i jinou spadovou desku.

4. Pásek se ze spodu zapálí, (Upozornění: Pásek musí pouze doutnat, ne hořet!) a vloží do připravené mezery.

5. Úl na 1 hodinu uzavřeme a průběžně kontrolujeme podráždění včel. Mohlo by dojít k otravě předávkováním.

6. Po 1 hodině z úlu odstraníme přípravek a zbytek pásku a odebraný plást vrátíme zpět.

7. Po dvou dnech vyndáme spadovou desku a odstraníme z ní spad, poté ji vložíme zpět pro odběr zimní měli. Čištění spadu opakujeme po každém zaléčení nejméně 2x a potom již spad měli z desky neodstraňujeme.

8. Viz návod přiložený k léčivu a pokyny k odběru měli.

ZIMA

Provádíme odběr měli pro veterinární vyšetření.

Postup

1. V první dekádě ledna sesypeme veškerý spad ze spadové desky do připravené nádoby. Mrtvé včely z nádoby odstraníme a spálíme.

2. Takto přebranou měl, nasypte na novinový papír a vysušte (Upozornění: Nesušíme měl na topení, jinak obsažený vosk roztaje!). Měl ze všech včelstev sesypeme dohromady, čímž vytvoříme smíšený vzorek.

3. Z každého stanoviště včelstev odebereme jeden směsný vzorek měli z podložek všech úlů. Vzorky měli zabalíme do prodyšně uzavřených kelímků. Nedávejte měl do sáčků a obálek! Slepená měl se nedá hodnověrně vyšetřit.(Upozornění: Krabičku nikdy neoblepujeme lepicí páskou!).

4. Na kelímek nalepte štítek s údaji:

* jméno a příjmení, evidenční číslo včelaře

* počet včelstev

* adresa včelaře

* stanoviště včelstev a evidenční číslo stanoviště

5. Krabičku s měli odneseme, po vyzvání ZO ČSV,o. s., k rozboru. Vzorky se centrálně sbírají do 10 ledna u zdravotního referenta u ZO ČSV,o. s.. Včelařský důvěrník může za vás zabezpečit odevzdání měli, když mu jí včas doručíte.

JARO

Pokud z rozboru měli vzešlo, že máme v průměru více jak 3 roztoče na včelstvo, provádíme nátěry plodu přípravkem M-1 AER.

Postup

1. Léčivo naředíme s vodou v poměru 5 kapek do 50 ml vody.

2. Natřeme všechen již zavíčkovaný plod do rozlohy 10 dm2. (větší plocha by mohla zanechat rezidua ve vosku)

3. Další informace o nakládání s léčivem viz přiložený návod.

Určení stavu včelstva v zimě aneb co můžeme vidět na podložce

Pokusme se zjistit některé podrobnosti ve včelstvu, aniž bychom museli včelstvo rozebírat a prohlížet.

Počet hrázek měli = Vyjadřuje počet uliček obsednutých včelami. Jejich množství bývá různé. Nejlepší je, když se ukáže sedm hrázek. S takovým včelstvem se dá počítat do produkce. Čtyři hrázky měli, již řadíme až do 4. skupiny - včelstva slabá. Pokud známe důvod, proč je včelstvo slabé (např. výměna matky v pozdním období, tichá výměna matky, zazimování oddělku), pak můžeme toto včelstvo klidně použít do včelstva, ve kterém budeme muset brzy měnit matku. Pokud však na čtyřech uličkách přezimovalo kmenové včelstvo, pak rozhodně je lépe s ním do sezóny nepočítat. Obzvlášť, má-li starší matku.

Výška hrázek měli = Odhaluje množství spotřebovaných zásob po horní loučku. Je všeobecně známo, že zimní hrozen včel se pohybuje od počátečního usazení u česna nejdříve směrem nahoru, pak teprve na stranu po plástu se zásobami. Pohodlné vynětí podložky z prostoru podmetu je podmínkou ke správnému odhadu. Pokud je podmet nízký, rozhrneme hrázky měli a ztrácíme přehled.

Délka hrázek měli = Vyjadřuje množství odebraných zásob zimními včelami po délce plástu. Pokud hrázky dosahují zhruba do poloviny délky rámku, není třeba mít obavy o množství zimních zásob do jarního rozvoje. Vážná je však situace tehdy, jestliže hrázky přesahují celé délky plástů, na nichž včely odebíraly zásoby. Zpravidla je velmi nutné posoudit i jejich výšku a v každém případě by prohlídka takových včelstev měla být uskutečněna hned, jakmile to počasí dovolí. Připravíme si také zásobní plásty s medem nebo se zpracovanými podzimními zásobami, které jsme včelstvům na podzim odebrali a pro jarní potřebu řádně uschovali. Zásobní plásty přeneseme do teplé místnosti, aby se obsah plástu i plást ohřál alespoň na pokojovou teplotu. Plást při prohlídce umístíme co nejblíže plodovému tělesu nebo až do plodového hnízda. Zavíčkované buňky narušíme odvíčkovací vidličkou. Včely ihned porušené plásty upravují a přenášejí zásoby k hnízdu. Nahřátí plástu jejich práci ulehčí.

Hrázky měli = Mohou být až na opačném konci úlu. To není včelstvu na škodu. Tento jev je třeba si zvlášť poznamenat, poněvadž včely mohou jít opožděně na první hromadný výlet. Pak bychom měli zbytečně nejistotu o stavu včelstva.

Počet mrtvých včel na podložce = Informuje nás také o síle včelstva. Dále si ověříme, zda jsme na podzim, ve správnou dobu, přistoupili k dodání zimních zásob. Při zpracování cukru se měly upracovat staré včely, pak opustit úl a v přírodě zahynout. Předčasné podávání nebo opožděné zpracování cukerných zásob bez možnosti výletů způsobuje velký počet mrtvých včel na podložce. Pokud je to jen tato chyba, dá se v příštím roce napravit. Pokud však množství uhynulých včel signalizuje nemoc, je třeba ihned zjistit jakou a přistoupit k léčení. Počet mrtvolek od 50 do 100 není mnoho. Nad větším množstvím je již nutné uvažovat a hledat příčiny.

Vlhko na podložce kolem hrázek měli = Oznamuje, že včelstvo ploduje v horní části prostoru rámku nebo úlu. Včely spodní částí hroznu nedosahují dna, ba naopak jsou příliš vzdáleny. Jinak by vodu na podložce použily k vlastní potřebě.

Vlhko na okrajích podložky = Signalizuje špatné otevření česna po dobu zimy. Samovolná cirkulace vzduchu nebyla vhodná, včelstvu byl ponechán zbytečně velký prostor po utvoření zimního hroznu.

Voda na okrajích podložky kolem stěn = Objevuje se při srážení páry na stěnách úlu. Málokdy máme možnost ovlivnit tento stav, poněvadž zde záleží na propustnosti či nepropustnosti par úlovou stěnou. Snad rozšíření česna pro samovolnou cirkulaci v zimě může ovlivnit srážení vodních kapek.

Plíseň na mrtvolkách včel rozptýlených po úle = Mimo jiné ji způsobuje také nadbytečná vlhkost v prostoru mimo sedliště včel. Včely rozptýlené po dně úlu bývají zpravidla již v podzimním období.

Plíseň na plástech = Vzniká špatnou cirkulací vzduchu v úle, kdy je nedostatek čerstvého vzduchu i pro samotné zimující včely. Ty jsou nuceny častěji větrat a tato práce, zcela zbytečná, je vyčerpává, zkracuje délku jejich života a ony nemohou správně vynaložit energii na výchovu jarního plodu. Plesnivé plásty se musí z úlu odstranit. Včely by je stejně neošetřovaly a vyčistily by je až při nedostatku prostoru při rozšiřování plodového tělesa. Příčinou plísně může být i zhoršení zdravotního stavu včelstva. Navíc jsou to zpravidla prázdné souše, pro včelstvo nadbytečné. Patří do vařáku pro získávání vosku.

Mrtvolky mají prokousané hrudníčky = Není-li těchto mrtvolek mnoho, lze z toho usuzovat na krátkodobou návštěvu rejska v úle. Pokud jsou zde mrtvolky ve větším množství a je nakousána i měl, pak je možné, že rejsek je ještě v úle a je třeba ho vyhnat. V žádném případě ho však nezabíjíme, protože je chráněný. Pokusíme se ho chytit do pasti, která neusmrcuje, a odneseme ho daleko od stanoviště včel do volné přírody.

Mrtvolky mají rozkousaná celá tělíčka = Toto způsobují myši. Myši hubíme všemi dostupnými prostředky a v kteroukoliv roční dobu. Když chceme vyhnat myši, nemusíme se bát otevřít včelstvo ani za mrazu. Neučiníme tak velkou škodu, jakou by v průběhu zimy způsobila jejich přítomnost v úle. Z úlu také odstraníme všechno, co myši natropily. I požerky můžeme zužitkovat ve vařáku na vosk. Přítomnost myši v úle zavinil zpravidla sám včelař nevhodným rozšířením výšky česna nebo jeho vložky. Myši nepožírají jen tělíčka včel, ale vrhají se na pylové zásoby a rozkusují celé včelí dílo. Prostor úlu páchne myšinou, včely ani nemají zájem prokousané plásty opravit. Učiní tak až tehdy, když jim zase chybí prostor pro jarní rozvoj. Myšmi poničené plásty odstraníme do zásobních skříní a necháme řádně vyvětrat. Pokud v nich nejsou zásoby, ihned je vyvaříme. Zpravidla však obsahují i zavíčkované zimní zásoby. V takovém případě pak v pozdější době, až když teplota venkovního vzduchu neovlivní teplotu rozšířeného prostoru nástavku nebo plodiska, necháme včely plásty vyčistit od zásob. Zavíčkované plochy porušíme tak, aby se narušila všechna víčka zavíčkovaných buněk. Prázdné souše pak opět zužitkujeme vyvařením na vosk.

Krystalky cukru na dně úlu = Upozorňují včelaře, že ve včelstvu byla žízeň a že se včelstvo posunuje po zkrystalizovaných zásobách. Pokud to signalizuje většina včelstev, pak je potřeba zhodnotit způsob dodávání zimních zásob nejen v kvalitě, ale i v čase. Včelstva neměla možnost řádně zpracovat dodávané zimní zásoby. Jednotlivě roztroušené krystaly mohou být přehlédnuty. Vyskytují se i v průběhu roku. Lze předpokládat, že včely nyní pomalu vyrovnávají teplotu úlu a přenášejí nezavíčkované zásoby z podzimu, které byly mimo hnízdo, zpět do jeho prostoru.

Bílé lesklé šupinky vosku na podložce = Prozrazují dobrý stav ve včelstvu. V úle jsou již mladé včely, které jsou dobře vyvinuty. Teplota prostoru v úle však neumožnila správné zpracování a uložení voskových šupinek při stavbě.

Ojediněle se vyskytující dělničí plod nebo pouze vajíčka = Signalizují již započaté plodování včelstva. Pokud se však dá zjistit trubčí plod na podložce, pak je zpravidla nutné co nejdříve, jakmile to počasí dovolí, prohlídkou zjistit skutečný stav. To může být způsobeno i, v nevhodnou dobu provedenou, tichou výměnou matky. Matka se již neoplodnila a včelstvo vychovává jen trubce. Pak nezbývá nic jiného, než matku usmrtit, včely přidat do jiného zdravého, středně silného, včelstva nebo dosadit včelstvu mladou matku. Nemá smysl včelstvo zachraňovat jinak, poněvadž všechny jiné zásahy jsou nerentabilní.

Včelí matka na podložce = Stejně jako v předchozím případě je velmi nutná včasná prohlídka. Přítomnost matky na podložce nemusí vždy znamenat zánik včelstva. V posledních dnech podzimu totiž mohlo dojít k oplození mladé matky, která může plnit poslání již na jaře v plném rozsahu svých schopností, starou matku včely usmrtily nebo bez péče uhynula v pozdějším období, kdy péče byla věnována matce mladé. Prohlídka včelstva napoví, jaký zásah musí následovat. Za nepřítomnosti matky lze dodat náhradní oddělek, bez rizika ubodání přidané matky. Pud sebezáchovy původního včelstva není nebezpečím pro přidaný oddělek. Přidávaný oddělek umístíme hned vedle sedliště osiřelého včelstva. Včely se samy spojí a přejdou do prostoru plástů přidaného oddělku.

Mrtvá housenka zavíječe voskového na podložce = Na podložce se může také objevit mrtvá housenka zavíječe voskového, který již také obnovil svůj vývoj. Zatím sice jen v rozsahu plodového tělesa, ale i tam může natropit škody. Nejen tím, že konzumuje vosk v kostře díla mezi buňkami, ale také tím, že vlivem prokousaných chodbiček opředených vláknem se vyzvedává dno buněk. Larvy pak musí být ve svém vývoji v tzv. rourkovitém plodu vyvýšeny nad ostatní plochu zavíčkovaného plodu a včely je někdy dokonce ani nezavíčkují. Plod ve větší části hyne a včely jej z úlu odstraní. Přítomnost zavíječe upozorňuje na nutnost větší péče o včelí dílo a hubení zavíječů v každé době.

Měl rozptýlená po celé ploše podložky = Je důkazem toho, že včelstvo mělo již prolet, který byl pro něj nutný. Zpravidla jsou tím pravým důvodem přeplněné výkalové vaky včel. I hnědé výkalové skvrny na podložce to mohou dokazovat. V tomto případě musíme hledat příčinu přeplněných výkalových váčků včel. Může to být následek medovicové snůšky nebo ponechaných medných zásob na zimu, může to být ptactvo, které příliš vyrušovalo včelstvo v období zimy. Někdy může být příčinou větev stromu, která při větru v zimě klepala na stěnu úlu.

Podložka obsahuje značné množství mrtvých včel, při odběru podložky včelstvo ani nešumí = Poklepem na stěnu úlu zjistíme, zda je v úle vůbec život. Pokud se ozve tiché zašumění, pak ještě některé včely žijí. Je třeba co nejrychleji zjistit množství zásob, zda bude vhodné zachraňovat včelstvo jako samostatné do sezóny. Pokud ne, přidáme dosud žijící včely do jiných včelstev. Pokud ano, pak přidání teplých zásobních plástů může ještě zachránit to, co jsme pokazili na podzim. Zpravidla se ale tato péče míjí s účinkem.

Podložka bez jakéhokoliv spadu = Takový stav po zimě jistě rozjasní tvář každého včelaře. Včelstvo je v pořádku, vysoce aktivní, dobře obsedá prostor úlu, ploduje, uklízí, má dostatek zásob a lze od něj očekávat výkon již při snůšce z ovocných stromů. Pozor však na množství zásob! Nikdy nesmí klesnout pod 4 kg "železné" zásoby (Jak praví klasik: "Železná zásoba je nedotknutelná. A kromě toho jsme ji včera snědli." - předchozí klasikova věta nechť nikdy nedojde svému naplnění!). Je nutná kontrola s případným doplněním zásob ze zásobníku.