V roce 2020 oslavíme 85 let činnosti včelařského spolku na Jimramovsku. V této části Vysočiny bylo včelařství velice rozšířeno a na velice dobré úrovni se včelařilo i v daleké minulosti. K tomuto přispívaly příhodné klimatické podmínky, vysoká členitost terénu s dostatkem lesů, květných luk, které jsou protkány velkým množstvím potůčků, potoků, které se nakonec ztrácejí v korytech dvou známých řek Svratky a Fryšávky. Nemalou měrou přispěla k úrovni včelařství v této oblasti celá řada významných rodáků. Příkladem může být pan farář Keller, který inicioval na Zemském zřízení vznik prvních včelařských spolků již v 18. století a tím předběhl vývoj ve včelařství o celou řadu desítek let.

K založení Včelařského spolku v Jimramově došlo dne 5. května 1935. Převážná část včelařů nebyla organizována, a kteří již byli organizováni, byli ve spolku v Novém Městě, Bystřici nad Pernštejnem a v Korouhvi. Odborný učitel Antonín Placer na zdejší měšťanské škole ještě s několika včelaři žádali koncem roku 1934 na Zemském ústředí spolků včelařských o povolení včelařského spolku v Jimramově. Dle tehdejšího zápisu založení včelařského spolku doporučil předseda spolku Živanský a odborný učitel R. Kleveta z Nového Města na Mor. A přispěli jim i mnohou radou. Jednání s ústředím trvalo téměř 6 měsíců, než se podařilo získat povolení k založení spolku. Průtahy se založením činilo především to, že Jimramov byl na hranici mezi Moravou a Čechami s poukazem na možnost jistých nesrovnalostí, jaké by mohly nastat. Zároveň bylo třeba přihlásit alespoň 15 neorganizovaných včelařů.

Povolení k založení Včelařského spolku v Jimramově je datováno na 26. prosinec 1934, kdy bylo zároveň doručeno 5 kusů stanov včelařských, po potvrzení a podepsání byly zaslány na zemské ústředí. Teprve po shlédnutí podepsaných stanov Zemským ústředím se mohla svolat ustavující schůze k založení včelařského spolku. Dopis od Zemského ústředí je založen v protokolní knize. K ustavující schůzi došlo dne 5. května 1935 za přítomnosti 21 členů z přihlášených 29 včelařů.

Ustavující schůze

Ustavující schůze se konala v Jimramově v sále radnice a předsedal jí odborný učitel Antonín Placer.

Ustavující schůze se zůčasnili tito včelaři:

Vyhlídal František. – četnický strážmistr Jimramov
Straka Antonín – rolník Veselí
Placer Antonín – odborný učitel Jimramov
Babáček František – rolník N. Jimramov
Pohořelý Karel -knihař Jimramov
Bureš Josef – rolník Jimramov
Tobiáš Bohuslav – rolník Sedliště
Hartman H. – rolník Javorek
Dědič J.-rolník Unčín
Husák Josef-rolník Unčín
Tlustoš František – poštovní zřízenec Jimramov
Matějů J. – rolník Sedliště
Ing. Štancl Zdenek– lesmistr Jimramov
Chalupník J. – rolník Sedliště
Jindra Josef – rolník Jimramov
Procházka F. – rolník Věcov
Obr František – rolník Strachujov
Čupr J. – obchodník Jimramov
Zámečník J. – rolník N. Jimramov
Dufek František – rolník Jimramov
Totušek Josef – rolník J. Pavlovice

Ustavující schůzi řídil odborný učitel Antonín Plecar. Vysvětlil přítomným, co všechno bylo třeba než se dostalo povolení k založení včelařského spolku s názvem Včelařský spolek pro Jimramov a okolí. Po zahájení byli přečteny a projednány stanovy, které byly zaslány. Byla stanovena výše příspěvku pro první období včelařského spolku:

Členský příspěvek pro ústředí............. 15 Kč
Zápisné.................................................. 10 Kč
Členský příspěvek pro spolek............... 5 Kč
Pojištění z každých 500 Kč....................l Kč

Dalším bodem programu byla volba prvních funkcionářů.
Volby byly provedeny aklamací.

Předseda: Antonín Placer, odborný učitel
Místopředseda: Pohořelý Karel, knihovník
Jednatel: Vyhlídal František, četnický strážmistr
Pokladník: Jindra Josef, rolník Jimramov
Členové výboru:
Totušek Josef, rolník J. Pavlovice
Tlustoš František, poštovní zřízenec Jimramov
Dufek František, rolník N. Jimramov
Husák Josef, rolník Unčín
Obr František, rolník Strachujov
Revizoři účtů:
Babáček František, Nový Jimramov
Dědič J., rolník Unčín
Delegát pro zemské ústředí:
Ing. Štancl Zdenek, lesmistr Jimramov

Stav členstva před ustavující schůzí byl 29 na schůzi se přihlásili 3 včelaři, takže ve spolku bylo 32 členů. Do cukerní komise byl zvolen Karel Pohořelý, který bude mít na starosti příjem a výdej cukru. .......

Stručný vývoj a charakteristika včelařství u nás

V naší republice začaly počty včelstev výrazně klesat v osmdesátých letech minulého století. Jeden z negativních dopadů bylo i rušení včelnic u dřívějších statků a družstev z důvodů ekonomické ztrátovosti. Největší pokles stavu včelstev u nás nastal po roce 1990, kdy se snížily stavy včelstev o 300 tisíc včelstev, což činilo meziroční pokles o 37 %. Hlavní příčinou poklesu stavu jsou především nemoci včelstev, malá spotřeba medu v České republice, dovoz levného medu ze zahraničí, nezájem mládeže o včelaření a tím zvyšující se věkový průměr českých včelařů.

Včelařství se stává stále složitější z důvodu téměř plošného onemocnění včel nebezpečným roztočem varoa destruktor, což vyžaduje zvýšenou péči o včelstva, jejich léčení a tím zamezit jeho rozšíření alespoň do takové míry, aby roztoč včelstva úplně nezlikvidoval. Hledají se stále nové metody boje proti tomuto parazitu, učíme se včelařit s tímto roztočem, protože jeho zlikvidování je prakticky nemožné. Proti léčivům, které nenechávají žádné reziduální látky ve včelích produktech postupně vznikají rezistentní kmeny roztočů, které by v konečném důsledku mohly naše včelstva plně zlikvidovat. Proto i naše organizace neustále hledá nejúčinnější způsob boje proti tomuto onemocnění. V podletí v loňském roce jsme provedli léčení odparmými destičkami s kyselinou mravenčí, na podzim proběhlo trojí plošné ošetření léčivem, které by mělo roztoče eliminovat na minimum. Každoročně v lednu zasíláme měl od včel na vyšetřeni flotační metodou na množství roztočů ve včelstvech. Pokud je vyšší spad jak 3 roztoče na včelstvo opakuje se jarní přelečení pouze těchto včelstev.

V minulých letech jsme zakoupili 2 nové fumigační přístroje včetně kompresoru v celkové částce přes 46 000 Kč. Tuto částku se nám povedlo soustředit díky přispění kraje Vysočina a obecních úřadů, v kterých naše ZO působí, a za což jim patří veliký dík.

Další nebezpečnou nemocí včel je mor včelího plodu, který se u nás na rozdíl od některých jiných států neléčí a nakažená včelstva jsou radikálně zlikvidována spálením včetně úlů, plástů a všech včelařských pomůcek za dozoru SVS. V zahraničí je zdravotní péče o včelstva ponechána pouze na včelařích a nemoci včel jsou tak rozšířené, že včelaři používají akaricida proti varoze a antibiotika proti moru plodu prakticky po celý rok, čímž se tyto látky dostávají do medu.

Obchodníci s medem dovážejí levný zahraniční med z asijských a jihoamerických zemí, který po případném smíchání s tuzemským medem je prodáván v ČR. V loňském roce bylo dovezeno do ČR např. z Argentiny 209 tun medu, celkový dovoz medu ze zahraničí v minulém roce činil 619 tun medu. Tuto situaci Svaz včelařů řešil vydáním přísnější normy na med s názvem „Český med". Takto může být označován med, který byl podroben rozboru v akreditovaných laboratořích, všechny měřené parametry jsou přísnější než u běžného medu, neobsahuje žádné cizí látky a rozborem pylových zrn je zaručen domácí původ.

Spotřeba medu v ČR na osobu se pohybuje od 0,4 do 0,6 kg za rok. Naproti tomu ve vyspělých evropských zemích je spotřeba 3 - 4x vyšší. Med je dosud jedna s ekologických potravin, má léčebné vlastnosti a kromě toho med květový a smíšený z okolí bydliště konzumenta obsahuje pylová zrna, která při konzumaci léčí alergii na pyl. Při slazení řepným cukrem musí všechen cukr projít játry, kde se štěpí na jednoduché cukry, což velmi zatěžuje lidský organismus. Dochází k odbourávání B vitamínu, vápníku a fosforu z těla. Kromě „mrtvých kalorií" neobsahuje cukr žádné významné látky. Při slazení medem jsou tělu dodávány kromě jednoduchých cukrů fruktózy a glukózy další potřebné látky – minerální látky (železo, hořčík, selen, vápník..) a řada přírodních látek (enzymy, hormony, vitamíny, flavonoidy apod.). Při vyšší sladivosti medu než řepného cukru a cenách cukru a medu koupeného u včelaře není cenový rozdíl mezi slazením cukrem a medem nijak výrazný a je vyvážen velkým přínosem pro lidské zdraví.

Také v plemenářské práci v našem kraji Jimramovska a okolí včelaři neustále hledají a zkoušejí rozchovávat nejnovější linie kraňské včely, a to i ve spolupráci s výzkumnými pracovištěm! Příkladem může být uznaný rozmnožovací chov pekařovské kraňky přítele Ing. Broučka.

Opylovací činností výrazně přispívají včely ke zvyšování výnosů kulturních plodin a pomáhají udržovat dobré životní prostředí. Ze zemí, kde se problematice včelaření nikdo nevěnoval, víme, jak vypadá krajina bez včel a jak obrovské škody v konečném důsledku přináší. Užitek z opylovací činnosti včel je mnohonásobně vyšší než hodnota včelích produktů. Tato činnost včel není náležitě doceněna.

Jsme rádi, že žijeme v chráněné krajinné oblasti a přírodním parku, které mají kromě jiného chránit naši přírodu. Proto si více uvědomujeme všeobecně prospěšný význam včel. Velice kladně hodnotíme vznik a činnost včelařského kroužku v naší ZO od března 2002 ve Věcově pod vedením přítele Zdenka Vraspíra a věříme, že tyto děti budou v budoucnu dobrými pokračovateli v tradici včelařství na Jimramovsku.

V současnosti naše Základní organizace sdružuje chovatele mající umístěna včelstva v těchto vyjmenovaných obcích nebo jejich částí: Benátky, Borovnice, Dalečín, Daňkovice, Hluboké, Javorek, Jimramov, Jimramovské Paseky, Jimramovské Pavlovice, Krásné, Michov, Nový Jimramov, Sedliště, Spělkov, Strachujov, Trhonice, Ubušín, Unčín, Věcov, Velké Janovice a Veselí.

Tyto obce nebo jejich části jsou rozděleny do 14 obvodů. Pro každý obvod je ustanoven včelařský důvěrník, který má přehled o jednotlivých včelařích a zároveň zajišťuje ošetřování všech včelstev na území celého obvodu.